|
|
Václav Havel, politik a intelektuál: idea nepolitické politiky
Jelínek, Jiří ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Nepolitická politika, tedy přístup alternativní ke klasické politice technologie moci, je jedním z hlavních filosofických východisek Václava Havla. Ten tuto koncepci staví do protiváhy komunistickému režimu, který svojí ideologií nutí žít společnost ve lži. Tento post-totalitní režim si osobuje absolutní kontrolu nad společností, jejím chováním, i myšlením, čímž potlačuje přirozenou lidskou identitu každého člověka. Východiskem této situace je život v pravdě, integrální součást nepolitické politiky. Život v pravdě je obrana před lží režimu a umožňuje lidem uchovávat si svoji identitu. Post-totalitní režim však ze své podstaty ovládat vše tuto existenciální vzpouru nemůže přehlížet a snaží se jí potlačit, čímž z disidentů činí politickou opozici. Disidenti však jen prohlašovali "pravdu", za což získali sympatie západních států, a tím také jakýsi vliv na komunistický režim. Havel tuto koncepci ze 70. let postupně dále rozvíjí a vytváří z ní ucelený přístup k politice jako takové, což ji činí aktuální i v dnešní době. Jakkoli idealistický se tento přístup může zdát, svoji roli nepochybně sehrál, jak je vidět např. na Chartě 77, která se stala jakousi první vlaštovkou v normalizovaném Československu.
|
|
|
Nepolitická politika. Osudy pojmu i praxe v českých zemích (od K.H.B. a T.G.M., přes Václava Havla až do současnosti)
Šmíd, Šimon ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Urban, Michal (oponent)
Ačkoliv je nepolitická politika pojem širší veřejnosti většinou neznámý, přesto má v českých dějinách své neoddiskutovatelné místo. V 19. století se začala formovat v myšlení Karla Havlíčka Borovského jako způsob řešení národní nesamostatnosti skrze politické a kulturní uvědomění společnosti. Později na tento koncept navázal Tomáš Garrigue Masaryk a zahrnul jej do svého politického programu, jehož cílem byla svobodná a vzdělaná společnost. Jeho nepolitický přístup v sobě odrážel inteligenci, pevné postoje a jasnou vizi, díky čemuž se stal vůdčí osobností při založení samostatného státu Čechů a Slováků. V 70. letech 20. století se k tomuto přístupu navrátil Václav Havel, který jej specifikoval podle potřeb boje s komunistickým režimem. Prostřednictvím jeho autority byla pak nepolitická politika opět jedním z hlavních prostředků spolupůsobících při přechodu k politicky pluralitnímu prostředí. Téma nepolitické politiky často spojované s odkazem Václava Havla je však aktuální i dnes, kdy se stále více prohlubuje nedůvěra v demokratický systém politických stran. Cílem práce je tento přístup blíže popsat na příkladech K.H.B, T.G.M. a Václava Havla a prostřednictvím jejich srovnání zjistit, zda lze skutečně hovořit o jisté podobnosti a kontinuitě. První tři kapitoly se zabývají tématem v obecné rovině....
|
|
|
Organizovaná občanská společnost z pohledu Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana.
Simon, Filip ; Pajas, Petr (vedoucí práce) ; Navrátil, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce je komparace pojetí a postoje Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana k občanské společnosti se zaměřením na organizovanou občanskou společnost. Práce rovněž zkoumá, jaký byl vývoj jejich postojů a jaké bylo jejich konkrétní jednání v rámci organizované občanské společnosti. Komparace je provedena na základě dostupných dokumentů a prací autorů, kteří se významně zabývali studiem jejich politického odkazu. První část práce představuje základní pojmy a tři klíčové etapy ve vývoji české organizované občanské společnosti. V druhé části je pak uveden a kriticky analyzován jejich postoj k organizované části občanské společnosti. Z komparace vyplývá, že jejich pojetí občanské společnosti se neshodovalo, že se lišil se jejich postoj k vlivovým organizacím občanské společnosti, nicméně ale že soulad lze spatřovat v jejich podpoře dobrovolné činnosti lidí, kteří se sdružují v různých zájmových organizacích.
|
|
|
Václav Havel, politik a intelektuál: idea nepolitické politiky
Jelínek, Jiří ; Franěk, Jakub (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Nepolitická politika, tedy přístup alternativní ke klasické politice technologie moci, je jedním z hlavních filosofických východisek Václava Havla. Ten tuto koncepci staví do protiváhy komunistickému režimu, který svojí ideologií nutí žít společnost ve lži. Tento post-totalitní režim si osobuje absolutní kontrolu nad společností, jejím chováním, i myšlením, čímž potlačuje přirozenou lidskou identitu každého člověka. Východiskem této situace je život v pravdě, integrální součást nepolitické politiky. Život v pravdě je obrana před lží režimu a umožňuje lidem uchovávat si svoji identitu. Post-totalitní režim však ze své podstaty ovládat vše tuto existenciální vzpouru nemůže přehlížet a snaží se jí potlačit, čímž z disidentů činí politickou opozici. Disidenti však jen prohlašovali "pravdu", za což získali sympatie západních států, a tím také jakýsi vliv na komunistický režim. Havel tuto koncepci ze 70. let postupně dále rozvíjí a vytváří z ní ucelený přístup k politice jako takové, což ji činí aktuální i v dnešní době. Jakkoli idealistický se tento přístup může zdát, svoji roli nepochybně sehrál, jak je vidět např. na Chartě 77, která se stala jakousi první vlaštovkou v normalizovaném Československu.
|
host ::
RSS.